17.2.-24.3.2019

Koncem února se v galerii představí díla absolventů a spolužáků z atelieru sochařství pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové, Stanislava Karoliho a Matouše Lipuse. Autoři dosud díky svým odlišným tvůrčím východiskům společně nevystavovali. Složitě modelovaný a konstruovaný tvar na jedné straně a na straně druhé nalezený zapomenutý předmět, zdánlivě připomínající odpad – co by je mohlo spojovat? Jejich jednotlivé práce, v nichž se objevují mezní přístupy mezi abstrakcí a figurací však přesto mohou mít společný, nebo podobný klíč, kvůli němuž vznikly. 

Kurátor výstavy: Kurt Gebauer

Vernisáž se uskuteční 17. února v 16 hodin za doprovodu Cimbálové muziky Romana Sokola. Výstavu Práh proměny bude možné zhlédnout vždy v úterý, čtvrtek, sobotu a neděli mezi 13 a 17 hodinou do 24. března 2019.

 

 

 

"Práh proměny je první společnou výstavou dvou sochařů, kteří spolu studovali v ateliérech, které jsem určitou dobu vedl nebo konzultoval. Oba i po absolutoriu pracují ve stejném prostoru, kde jsem také přítomen, a tak mohu sledovat jejich výrazně rozdílný přístup k soše. O to zajímavější je pro nás všechny, co v jejich expresivní meditaci o našem světě je společné. Napínavé je to hlavně pro vystavující: vidět se pod jedním tématem mimo dílnu.

 Matouš Lipus

Intenzivně zpracovává téma figury v nejrůznějších směrech, které se vyvinuly v dějinách, avšak vždy s originálním podáním, které v současnu v českém prostoru myslím nemá obdobu. Těžko identifikovat prameny k Lipusově sochařině. Je to Gutfreund, lidová plastika, gotika, nová figurace? Vše se mi zdá trochu zavádějící. Matouš Lipus je svůj a to není příliš častý úkaz. Svému typu skulptury se věnoval cílevědomě už v Ateliéru veškerého sochařství na UMPRUM v mnoha verzích a stále zkouší i různé technologické postupy k řešení každého nového úkolu, od kolorované sádry přes probarvený polyuretan, dřevořezbu, probarvenou cementovou směs. Každá technika vyprovokuje i posun v řešení a naopak.  V soutěži studentů UMPRUM a AVU byl vybrán jeho návrh sochy Noc pro park na Vítkově v Praze, kde lze vidět realizaci. Ve Francii v r. 2018 vytvořil plastiku „La Marche“ a současně již delší dobu pracuje na soše „Noemova archa“ do veřejného prostoru Prahy.                     

 Stanislav Karoli

Už při studiu na UMPRUM v Praze zaujal složitou expresivitou svých plastik, od kterých přešel ke strukturálním plastikám velkých formátů z textilu v cementové hmotě, které prostor, ve kterém se ocitly, ovládaly spíše mohutností. Nyní pracuje s objekty tvořenými formou asambláže hlavně v kameni, který zbyl po kamenické výrobě, v sádře, kterou kombinuje s dalšími materiály, nalezenými předměty a samorosty. Ty s přepracovanou surovinou kombinuje. Přestože Stanislav Karoli pracuje s formáty malými až miniaturními, jeho objekty překvapivě naplňují prostor svou abstraktní strukturou a ve větším počtu překvapují svou růzností. Objekty přes tuto různost nesou nezpochybnitelné znaky autorovy osobnosti a to je u tak mladého sochaře obdivuhodné."

                                                                                                                                                        Leden 2019                   Kurt Gebauer